Počátek druhé světové války znamenal velký zlom v praktikování a pojetí JIU JITSU. Do té doby se JIU JITSU vyučovalo hlavně, jako civilní sebeobrana. Náhle bylo potřeba využít JIU JITSU k jeho původnímu účelu, zneškodnění, či zabití protivníka. Tyto schopnosti bylo nutné předat britským vojákům a tak bylo víc než užitečné, že v té době již ve Velké Británii bylo mnoho dobrých mistrů JIU JITSU. Jedním z nejznámějších představitelů tzv. likvidační formy JIU JITSU se stal William Ewart Fairbairn, který cvičil Britské jednotky COMMANDOS, kteří byly předchůdci dnešních SAS.

Po druhé světové válce a letech krveprolití chtěli lidé zcela zapomenout na jakékoliv formy násilí. Někde byla výuka JIU JITSU dokonce zakázána, z těchto důvodů a mnoha jiných, bylo JIU JITSU převálcováno jeho sportovní formou JUDO vytvořenou Jigoro Kánem. Tento zápas mezi JIU JITSU a JUDO samozřejmě začal již před druhou větovou válkou, ale například v ČR bylo JIU JITSU po válce zachováno, jen jako vedlejší, spíše okrajová součást JUDO a to jen proto, že sportovní aplikace JUDO není zcela vhodná pro bezpečnostní složky.

Zejména na proměnách JIU JITSU během cca 40 let jeho rozvoje ve Velké Británii a Evropě jde vidět, jak se mění jeho forma na základě požadavků společnosti, nebo historických okolností. Bylo tomu tak vždy a bude tomu tak vždy. Tedy tvrdit, že je něco zcela původní, neměnné, či originálně japonské je dost přitažené za vlasy. Skoro všechny původní školy JIU JITSU ve Velké Británii a v Evropě byly následně silně ovlivněny JUDO.

Název JUDO, kterého všeobecně užívá celý svět včetně Japonska, není vlastně správným. Správnější a přesnější by bylo užívat názvu Kodokan-Judo, protože JUDO by měl být oficiální název pro moderní JIU JITSU, ve formě v jaké je obecně cvičeno v dnešní době.

Rád bych také uvedl na pravou míru historický kontext názvu JIU JITSU a dnešní pojetí JIU JITSU v Evropě ve srovnání s například AIKIDO, KARATEDO atd. JIU JITSU na rozdíl od ostatních moderních bojových umění neobsahuje ve svém názvu DÓ, což znamená CESTU, ve smyslu komplexního rozvoje osobnosti studenta, zejména však jeho duchovní rozvoj. To ale neznamená, že moderní JIU JITSU nectí, či neobsahuje princip DÓ. Naopak veškeré dnešní učení JIU JITSU, stojí na principech BUDO a ctí je. Důvod proč se JIU JITSU nenazývá JUDO (tedy cesta jemného umění) je ten, že jemnou cestu, tedy JUDO vytvořil již výše uvedený nadaný student JIU JITSU, Jigoro Káno a dal mu svou moderní, soutěžní podobu, kterou bohužel také ohraničil pravidly. JUDO se díky Jigoro Kánovi, skvělému marketingu a jeho aplikaci západních tělocvičných forem výuky na JU JITSU, stalo světově nejrozšířenějším bojovým uměním. Nicméně se pozapomnělo na prostý fakt, že při sebeobraně, čí boji o holý život, žádná pravidla neexistují a nikdy nemůžete vědět, co udělá váš protivník.

Rodina japonských bojových umění je rozložitá, jako tisíciletý dub. V zásadě se dá říci, že původní školy JIU JITSU během historického vývoje ovlivnily ostatní bojová umění.  Velcí mistři jako Morihei Ueshiba – zakladatel Aikido, Jigoro Kano – zakladatel JUDO, Belému Carlos Grácie student Micuo Maedy – zakladatel Brazilského jiu-jitsu a mnozí jiní, byli nadanými studenty některých původních škol JIU JITSU a pouze převzali, pozměnili a rozvinuli principy, které pokládaly za nejvíce důležité a přínosné. A stejně tak tyto formy a nové techniky zcela jednoznačně ovlivnili dnešní formy JIU JITSU.

Prakticky každý dnešní mistr bojových umění má znalosti z více odvětví a je tedy nesmyslné očekávat, že něco zůstane originální, či neměnné, zejména když prvek změny je nutností k přežití všeho na zemi.

Každý student JIU JITSU má vlastní styl. Je tolik stylů JIU JITSU kolik je studentů. Každý mistr přinese kousek svého umění, které předá svým žákům.  Původ dnešního JIU JITSU se tedy nebojím přirovnat k přirozenému biologickému křížení lidí. Každý jedinec je kombinací a odkazem svých rodičů, prarodičů, předků. Pořád jsme lidé, ale každý jsme originál. S JIU JITSU je to naprosto stejné.

Chceme-li, však nutně hledat nějaké historické kořeny JIU JITSU, lze zjednodušeně říci, že JIU JITSU je původním ,,kmen stromu,, japonských bojových umění a mnohá dnešní bojová umění jsou jeho větvemi, protože většina z nich vzešla z tohoto kmene, nebo jím byla silně ovlivněna.

Radek Ruml

Tento článek si nebere za cíl, přesně popsat velmi komplexní a bohatou historii vzniku a rozvoje bojového umění JIU JITSU. Cílem je zjednodušenou formou přiblížit, zájemcům o studium tohoto bojového umění, jeho pravděpodobný původ.